Špinavá hra

21. 1. 2004

Jestliže se koná nějaká opravdu důležitá vnitropolitická událost, nechybějí u ní kamery ČT a veřejnoprávní televize ji divákům přibližuje přímým přenosem. Kolik takových superdůležitých událostí loni bylo? Moc ne, dají se spočítat na prstech jedné ruky. Připomeňme si je jen tak po paměti a bez nároku na úplný výčet: opakovaná volba prezidenta, vyslovování (ne)důvěry vládě a ... kupodivu také odvolávání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).

Na Nový rok ve 22 hodin pak Česká televize odvysílala Přehled nejvýznamnějších domácích událostí roku 2003. Volba prezidenta samozřejmě nechyběla, peripetie okolo Špidlovy vlády také ne, o RRTV však ani slovo, pouze jediná věta o deseti miliardách za arbitráž.

Něco tady nesedí. Proč v dubnu v den, kdy byla RRTV odvolávána, Česká televize prakticky z hodiny na hodinu zařadila mimořádný přímý přenos ze sněmovny? Opravdu to byla tak supervýznamná událost? A pokud ano, proč tedy o devět měsíců později v souhrnu nejdůležitějších událostí loňského roku o tom naopak neřekne ani slovo? To už  to najednou superdůležitá událost není? Kdy Česká televize diváky klamala? Letos, nebo loni? 

Odpověď je smutná, ba přímo tragická. Česká televize nehrála se svými diváky poctivou hru ani loni, ani na Nový rok. Česká televize neinformuje stylem padni, komu padni. Česká televize dělá propagandu. Loni v dubnu její redaktoři aktivně pomáhali při likvidaci jimi nemilované rady. Letos, kdy snad už i slepý vidí, co, jak a proč vládní koalice zinscenovala a co se z toho za několik měsíců vyvinulo, pro změnu pomáhá vytvářet dojem, že se vlastně nic tak zásadního neděje.

Jenom pro připomenutí: Česká televize 2. dubna po celé odpoledne přímým přenosem vysílala mimořádnou schůzi poslanecké sněmovny s jediným bodem programu, odvoláním členů RRTV. Během několikahodinového přenosu padala z úst koaličních politiků neuvěřitelná obvinění na adresu odvolávaných radních. Přesně v okamžiku, kdy mělo dojít na reakci, respektive obhajobu předsedy RRTV Martina Muchky Česká televize přímý přenos ukončila, aby mohla odvysílat „plánovaný“ a jistě veledůležitý záznam volejbalového utkání. Jako nášup pak ČT ještě přidala aktuální besedy s nezapomenutelnou Danielou Drtinovou, besedy „vyvážené“ a „objektivní“, ve stylu všichni – včetně moderátorky – proti jednomu.

Odvoláním rady ale příběh neskončil. Několik odvolaných a při té příležitosti znectěných radních si to nenechalo líbit a obrátilo se s několika žalobami a ústavní stížností na soudy. Pokud svůj spor s předsedou vlády a poslaneckou sněmovnou vyhrají, spatříme mnohé vládní politiky v trenýrkách a spolu s nimi jejich novinářské pomahače, ty z ČT nevyjímaje. Tyto soudy rovněž budou zajímavým testem nezávislosti naší justice. Řada renomovaných právníků totiž tvrdí, že pokud se bude soudit podle paragrafů, výsledek je takřka jednoznačný. Co o tom ví divák, který sleduje ČT?

Druhý problém je v tom, že vládní koalice se posléze dopustila hrubé taktické chyby, protože připustila zřízení vyšetřovací komise k prohrané arbitráži. Místo aby se všechno potichu zametlo pod koberec a raději se na vše zapomnělo, byl vytvořen oficiální orgán, který si nemůže zacpat uši a zakrýt oči. A tak se stalo, že důkazy o tom, že odpovědní politici a úředníci záměrně prohráli neprohratelnou arbitráž, leží na stole. A naopak – o tom, že celou věc zavinili radní spolu se Železným už nikdo raději ani moc nemluví, natož o trestních oznámeních, kterých měl kdekdo ještě v dubnu plná ústa.

Českou televizi to ale zjevně nezajímá. Podle ní – viz pořad z 1. ledna – se vlastně nic nestalo. Ronald Lauder se sice napakoval neuvěřitelnými, bezpracnými deseti miliardami korun a vládní koalice z toho na oplátku vytěžila politický profit, ale co na tom. Milí diváci, respektive daňoví poplatníci, kteří jste to zasponzorovali, raději zapomeňte! My vám v tom pomůžeme. Skoro to svádí k zásadní otázce: K čemu taková televize vlastně je?

Aktualizováno ( Úterý, 30 Červen 2009 09:54 )