Články - 2015

Co nebylo v televizi, to se nestalo. A pokud se to stalo, nestalo se to tak, jak se to stalo, nýbrž jak odvysílali, že se to stalo. Tenhle můj starý bonmot naštěstí už úplně neplatí. Zaplať pánbůh za internet.

Kdyby svět běžel jen podle našich televizí, co jich tu jen máme, pak se o víkendu rozhodně neuskutečnil zakládací sněm Bloku proti islámu, i když se uskutečnil. Svět ovšem naštěstí neběží podle propagandistických televizí (na čele s tou veřejnoprávní), takže navzdory takřka absolutní informační blokádě médií hlavního proudu se Blok proti islámu ustavil. Má ambici být nadstavbovou platformou, jež zastřeší nejrůznější proudy, strany a hnutí, jimž není lhostejné, jak nebezpečným směrem současné „elity“ vedou naši zemi i kontinent.

Na jedné věci se ovšem Česká televize podepsala. Její redaktor Jan Moláček, nikoli nepodobný udavačské bolševické domovnici, „napráskal“, že se sněm má uskutečnit na České zemědělské univerzitě, čehož se podělaní akademici tak polekali, že předem domluvený pronájem prostor zrušili. Už je to tak, Česká televize podporuje občanskou společnost, leč pouze tu, jež skáče, jak pískají v Bruselu či na americké ambasádě. Pokud máte vlastní rozum, redaktor, jehož si i vy vydržujete povinným televizním poplatkem, o vaší občanské aktivitě nejen že nic nenatočí, nýbrž v tradici těch nejodpornějších čurdovských konfidentů vám nádavkem ještě uškodí.

Naštěstí tu nežijí pouze extremističtí novinářští gauneři či připosraní akademici, ale také normální lidé. Zakládací sněm se tak pouze narychlo přesunul do jiných prostor.

On je to vůbec zajímavý fenomén. Zatímco obyčejní lidé vidí a chápou, jaká potenciální nebezpečí se na nás valí, politické a mediální „elity“ je ve své většině naopak zastírají, bagatelizují, retušují a zpochybňují. Výsledkem pak je nebývalé vzedmutí skutečné občanské společnosti. Jenže poněkud jiné, než jak ji obvykle chápou havlovští pravdoláskovní pohrobci. Tihle občané nejsou nalepeni na pohodlné grantové a jiné penězovody státních institucí či zahraničních ambasád a zájmových skupin. Svoje aktivity provozují za své. A berou věci do svých rukou proto, že ti, kteří by konat měli, tváří v tvář civilizační hrozbě selhávají. Konat je totiž třeba teď, protože zítra už může být pozdě.

Proč „elitáři“ selhávají? Dílem z politické korektnosti, dílem z dobroserské hlouposti, dílem z romantické naivity, dílem v žoldu cizích zájmů. Těch důvodů se vždy najde více a obvykle se vyskytují v kombinaci. Pozoruhodná je ovšem demagogie, se kterou svoji smrtící pasivitu zdůvodňují. Když prý nepřijmeme africké a blízkovýchodní uprchlíky, přestáváme být lidmi. Naši emigraci v minulosti jiné země také přijímaly, nyní to musíme splatit. Klasické citové vydírání!

Je to dost zvrácená logika. Africké a blízkovýchodní problémy totiž nevyřešíme tím, že si je nastěhujeme do vlastních domovů. Naši náboženskou toleranci neposílíme tak, že si sem vpustíme zcela netolerantní konfesi. Naši společnost neobohatíme přísunem nevzdělaných, nekvalifikovaných, nepřizpůsobivých hord. Stačí se zajet podívat do Marseille či Malmö, aby vám to bylo jasné. Je to stejně hloupé, jako kdybychom se vlastní ekonomickou úroveň rozhodli zvýšit tím, že se hromadně přesuneme do mnohonásobně bohatšího Lichtenštejnska. A kdyby tam kdokoli protestoval, obviníme ho, že nemá srdce.

Hlasatelé podobných bludů nemají rádi lidi, jak okázale demonstrují. Nejvíc milují sami sebe a svoji vlastní elitářskou povýšenost. Ať to stojí, co to stojí!

9. 6. 2015