Výsledky rakouských prezidentských voleb ještě nebyly ani spočítány a už bylo možné udělat jeden důležitý závěr. Jaký? Že česká média a čeští novináři, píšící o politice, jsou ve své většině zdegenerovaní. Míra propagandy, kterou chrlí, už totiž přesahuje únosnou mez. Prakticky žádná zpráva se již neobejde bez propagandistického nálepkování. Leč zcela selektivně. Reprezentant politické strany, jež artikuluje úplně normální tužby obyvatelstva, je soustavně nálepkován coby populista, případně krajní pravičák. Naopak reprezentant skutečně extremistické levičácké partaje je zásadně prezentován bez jakýchkoli přídomků. Jaký z toho lze učinit závěr? Jistou výhodou je, že dle užití slova populista si každý může okamžitě učinit závěr, který novinář je idiot.

Formující se čeští Apači z Alternativy pro Českou republiku okomentovali výsledek rakouských prezidentských voleb takto: „Prezidentské volby v Rakousku ukázaly, že stále více obyvatel si dobře uvědomuje, že stávající zkorumpované politické elity nejsou schopny řešit problémy současnosti – imigraci, islám ani rostoucí aroganci bruselské byrokracie. I když se nakonec podařilo zabránit vítězství Norberta Hofera, nemůže být pochyb o změně společenských nálad. Mocenská změna byla pouze oddálena. Hofer samozřejmě není žádným populistou, jak se nám snaží namluvit zdejší zdegenerovaná média, nýbrž realistickým politikem, který správně a zodpovědně vyhodnocuje trendy a rizika evropské politiky, a Alternativa pro Českou republiku míří stejným směrem. Je jen otázkou času, kdy i Bohuslav Sobotka zůstane se svou servilitou vůči Bruselu osamělý jako onen příslovečný kůl v plotě a Andrej Babiš narazí na limit svého bezprecedentního střetu zájmů.“

Jedny rakouské noviny pro změnu komentují Van der Bellenovo vítězství jeho poloviční fotografií na titulní straně, že prý to bude – vzhledem k výsledku – jen poloviční prezident. Myslím, že ve skutečnosti je to ještě horší. Poctivou polovinu „mandátu“ má totiž spíš Hofer, protože těch 50 procent lidí jej opravdu volilo proto, že je to Hofer. Van der Bellena oproti tomu velké procento z té "jeho" poloviny nevolilo proto, že je to Bellen, nýbrž aby to nebyl Hofer.

Kdo je vítěz a kdo poražený? Skoro to vypadá, že vítězem je spíše ten, co prohrál, zatímco ten, co zvítězil, to své vítězství spíše utrpěl. Úplný debakl pak stihl dosavadní hegemony rakouské politiky – lidovce a sociální demokraty. Aby zastavili toho třetího vzadu – Svobodné, společně podpořili zeleného kandidáta, bývalého předsedu extremistické, nesystémové, levičácké partaje. A ani tohle souručenství typu „všichni proti jednomu“ málem nestačilo.

„Prosím, nebuďte smutní,“ vzkázal svým voličům Norbert Hofer. „Využijme tuto kampaň, jako investici do budoucnosti.“

Co z toho všeho plyne? Výprask rakouských lidovců, socanů a jiných eurohujerů za tohle usmolené korespondenční prezidentské vítězství bude v příštích parlamentních volbách ukrutný. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Nic nekončí, všechno teprve začíná.

24. 5. 2016