30. 1. 2004

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání neví, komu patří televize Nova, prohlásil v Radiofóru na ČRo 1 v diskusi s autorem této glosy její předseda Petr Pospíchal. Respektive ví o vlastnické struktuře Novy úplně to samé, co věděla rada před rokem odvolaná, tedy ta, v níž jsem byl místopředsedou. Trvá tedy stav, kdy rada zná, kdo fakticky Novu ovládá a řídí, kdo a proč se o ni spoří, ale naprostou jistotu nemá a nemůže mít, dokud nejrůznější vlastnické spory nevyřeší soudy, včetně toho rejstříkového.

Kardinální rozpor je v něčem jiném. Zatímco stará rada byla za tento stav politiky i novináři dennodenně kritizována a posloužilo to jako jeden z argumentů pro její odvolání, na adresu nové rady nepadlo v této souvislosti jedno jediné kritické slovo. Pozoruhodné pokrytectví!

Když stará rada (po předchozí konzultaci s ministerstvem financí !!!) povolila Nově rozložení  dvousetmilionového správního poplatku za prodloužení licence do měsíčních splátek, hřímal ministr financí Bohuslav Sobotka v poslanecké sněmovně, že rada okradla stát a požadoval její odvolání. Když nová rada o několik měsíců později povolila to samé Primě, Sobotka ani nehlesl. Proč? Že by proto, že noví „nezpolitizovaní“ radní chodí na obědy s jeho stranickými kolegy Zaorálkem a Dostálem? Nebo proto, že pár měsíců předtím hlásal naprosté nesmysly?

Další záminkou k odvolání staré rady byla prohraná arbitráž. Nyní však vycházejí najevo neuvěřitelné věci, dokládající, že v celé věci je nejvíce namočena sama vláda, respektive ministerstvo financí. Poslední novinkou je, že se vynořily velmi zajímavé zápisy z vlády, které měly být skartovány (proč asi?), leč nebyly.

Každým dnem se blíží soudní projednávání žaloby, kterou na předsedu vlády a poslaneckou sněmovnu podalo šest bývalých radních a ve které se s poukazem na zjevnou nezákonnost svého odvolání domáhají satisfakce. Bohorovné pokrytectví vládních představitelů a jejich dvojí metr bývalým radním postupně přihrávají další a další zajímavé argumenty.