Zvolení někdejšího zástupce ombudsmana Stanislava Křečka novým veřejným ochráncem práv roztočilo spirálu kontroverzí. Mediální odborník Petr Štěpánek, který Křečkův úspěch vnímá v pozitivním duchu, nechápe, jaké pomluvy a dezinformace nyní jeho odpůrci vypouštějí z úst. Na slova předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska o tom, že „jsme v hajzlu“, podotýká, že jestli je „v hajzlu“, je to jedině dobře. Stejně tak negativně se dívá na vyděračskou taktiku spolku Milion chvilek pro demokracii, který už chystá protesty. „Takřka v přímém přenosu vidíme naprosto bezprecedentní pošlapávání našich práv,“ glosuje expert situaci.

Po zvolení Stanislava Křečka novým ombudsmanem se spustila vyhrocená názorová bitka. Jeden tábor spokojeně tleská a raduje se, že úřad bude odpolitizován a přestane fungovat ideologicky, druzí bijí na poplach, že člověk jako Křeček tam nemá co dělat. Vy patříte k těm prvním, máte ale pochopení pro argumenty druhé strany?

Nemám, ani v nejmenším. To, co druhá strana předvádí, je směs pomluv, dezinformací, nactiutrhačství, demagogie, nemluvě o pověstném dvojím metru, který tahle povedená partička vždy a všude používá.  

Miroslav Kalousek Křečkovo zvolení komentoval slovy “jsme v hajzlu”. Znamená to snad konec světa?

Jestli je v hajzlu Miroslav Kalousek, je to jen dobře. A jestli ještě úplně není, tak už aby to bylo. Tenhle ubožák se se mnou nedávno na Twitteru hádal, že Rada České televize je prý správní orgán „sui generis“, a proto její členové musí držet tu „správnou“ státní linii. Samozřejmě, že je to naprostá pitomost. Půvabné ale bylo, že jeho podkuřovači mu za tuhle kravinu mohutně tleskali. Přemýšlím, zdali je pan poslanec Kalousek trouba, či pouze trouba „sui generis“.

Řada poslanců po volbě přiznala, že k rozhodnutí podpořit Stanislava Křečka je přesvědčila i snaha Milionu chvilek pro demokracii hrozit demonstracemi. Ty se nakonec uskuteční. Neměli bychom to ale brát jako legitimní naplnění ústavního práva na vyjádření názoru?

Jedna věc je vyslovení názoru, jiná věc je vydírání, vyhrožování a denunciace názorových protivníků. Jsme svědky toho druhého.

V čem spatřujete největší problém veřejného nátlaku, který na poslance ze strany Milionu chvilek i jiných probíhal? Podobně by tyto spolky rády ovlivnily třeba volbu členů Rady ČT a další důležité kroky.

Takřka v přímém přenosu vidíme naprosto bezprecedentního pošlapávání našich práv. Česká Ústava každému občanovi zaručuje právo volit a být volen. Nejen do parlamentu, nýbrž i do jiných orgánů. Případná omezení stanovuje zákon. Ale nejde tu jen o partičku samozvaných hnědokošilatých chvilkařů, kteří si z protestů a hlouposti svých podporovatelů udělali prima živobytí, ale také o ústavní činitele, kteří svým konáním porušují přísahu, kterou složili. Mám na mysli skupinu 19 senátorů, kteří nestoudným způsobem atakují Českou biskupskou konferenci a její nominantku do Rady ČT, mladou ekonomku Hanu Lipovskou.

Ještě k panu Křečkovi. Milion chvilek tvrdí, že jim nejde o něho jako takového, ale o závažné prý je, že v minulosti zpochybňoval diskriminaci Romů a dalších menšin, relativizoval lidská práva nebo že občany homosexuální orientace nepřímo označil za druhořadé. Není toto přes čáru? Veřejný ochránce práv přece nemůže tato práva popírat…

Myslím, že přes čáru je spíš to, když kdokoli Křečkovy výroky vytrhává z kontextu. Ostatně mám s tím svoji vlastní zkušenost, když jsem byl v souvislosti s nominací do Rady pro vysílání objektem podobné denunciační kampaně. Politický a zájmový kartel, skládající se z Milionu chvilek, demobloku, České televize, pirátů, politických neziskovek, Bakalových médií (a lze dále doplňovat) tohle umí opravdu skvěle. Nejsem znalcem všeho, co kdy pan Křeček řekl či napsal, ale čtu jej docela pravidelně. Vedle zpovykané ombudsmanky Šabatové každopádně v roli jejího zástupce vždy působil jako hlas zdravého rozumu.

Objevuje se, že problém může být i to, že Stanislav Křeček prý ještě v 80. letech obhajoval komunistický režim, přitom za podobnou věc se nakonec kandidatury musela vzdát profesorka Válková. Demonstrace tedy prý nebude proti panu Křečkovi, ale proti tomu, že prý jde o další příklad rozkladu demokratických institucí současnou garniturou…

Tyhle podpásovky, navíc opět vytržené z kontextu, vůbec nebudu komentovat. Povím vám ale o doktoru Křečkovi jinou historku. Rok 2003. Špidlova vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL, Unie svobody) slavně odvolala Radu pro vysílání. Byl jsem jejím členem a místopředsedou. Že prý jsme zavinili prohranou arbitráž ve věci TV Nova. Česká televize tu popravu vysílala v přímém přenosu. Znectili nás tak, že pes by od nás kůrku nevzal. Teprve následně si sněmovna k prohrané arbitráži zřídila vyšetřovací komisi. Předsedal jí poslanec ČSSD Křeček. Novináři rádi tvrdí, že vyšetřovací komise nikdy nic nevyšetří. Není to pravda. Křečkova komise vyšetřila všechno. Ví se, kdo v arbitráži křivě svědčil, ví se, kdo do spisu podstrčil zfalšovaný dokument, ví se, proč Česká republika prohrála. Stopy ale nevedou na Radu pro vysílání, nás Křečkova komise zcela vyvinila, nýbrž na Ministerstvo financí vedené ministry ČSSD. Řeknu to naplno: Prohráli to naschvál, aby z toho měli politický prospěch. Odvolaná rada posloužila jako obětní beránek, 10 miliard zaplatili daňoví poplatníci. Stanislav Křeček si v roli předsedy vyšetřovací komise mohl vybrat, jestli bude poslušný poslanec, který drží stranickou basu, nebo skutečně nezávislý advokát. Vybral si to druhé. Potkali jsme se pak jednou ve sněmovně. „Asi vás za to vaši spolustraníci moc nepochválili, že?“ povídám já. „To máte pravdu, nepochválili,“ odpověděl mi. Dlužno ještě dodat, že následně naše odvolání pro jeho nezákonnost zrušily soudy.

Ale abych pana Křečka nepřechválil. Předtím i on hlasoval pro naše odvolání. Takže asi tak. Život prostě není černobílý. Hoď kamenem, kdo jsi bez viny.

Nebylo by lepší vybírat do budoucna do podobných veřejných funkcí mladší lidi, kteří nemohou už díky věku být zatíženi minulostí a nebudou tedy v tomto směru kontroverzní? Takový argument také zazněl.

Myslíte ty mladé progresivisty, pro které jsou dvě pohlaví málo, kteří nám kvůli klimatu chtějí přikazovat, co nesmíme jíst, co nesmíme dělat, co nesmíme vlastnit, čím nesmíme jezdit a kteří by nám sem do Evropy i přímo do České republiky v rámci svého všeobjímajícího, bezbřehého humanismu rádi přestěhovali půl Afriky, Arábie a indického subkontinentu? Děkuju nechci. To mi je opravdu milejší jednaosmdesátiletý senior, který to má na rozdíl od mladých pokrokářů v hlavě v pořádku.

Až se bude Křeček ujímat úřadu, půjdu si tam sednou a pokusím se ho svým tělem nevpustit a vyzývám vás k tomu také. Stát likviduje své základní instituce.” Prohlásil to aktivista Jakub Patočka. Co na to říkáte?

Blázni provozují různé kejkle. Někdy je lepší si jich nevšímat, jindy je třeba na ně hodit síť.

Ptal se Radim Panenka

Originál rozhovoru ZDE