Je to paradox paradoxů. Politická strana, jež má přímo ve svém názvu adjektivum demokratická, totiž Demokratická strana, zabila ve Spojených státech amerických demokracii.

Jak funguje, přesněji, jak by měla fungovat demokracie? Vítěz voleb má právo vládnout, poražený to respektuje. Příště to klidně může dopadnout obráceně, neboť ve skutečné demokracii nikdo nemá nic napořád.

Tohle ovšem neplatilo po vítězství Donalda Trumpa v roce 2016. Demokraté a jejich příznivci nenechali Trumpa normálně vládnout ani jediný den. Okamžitě po vyhlášení výsledků voleb následovaly demonstrace a protesty nespokojených voličů Demokratické strany. Ale kdyby jen to.

Politici z poraženého tábora okamžitě obvinili Trumpa ze všeho možného i nemožného, rozpoutali nejrůznější vyšetřování, především to o údajném vlivu Ruska na Trumpovo zvolení, a následně vytahovali další a další obvinění ze všeho možného, což posléze vyvrcholilo dokonce naprosto nesmyslným a neopodstatněným impeachmentem.

A znovu, kdyby jen to. Politici Demokratické strany se neštítili využívat ve svém protitrumpovském tažení ani násilné nepokoje. Přičtěme k tomu všemu ještě zpovykaná média, jež ve své zničující většině úplně odhodila masku jakékoli objektivity a vyváženosti, a neštěstí je hotovo.

Ani jedno z obvinění se nakonec nepotvrdilo. Donald Trump všechny útoky nakonec přestál. Ale smrad, který za takovýmto způsobem provádění politiky na scéně zůstává, je smrtící. Smrtící pro samotnou demokracii, smrtící pro Spojené státy americké, smrtící pro světovou politiku. A hlavně smrtící pro americký národ, který je nyní rozdělený jak nikdy předtím. A ti, kteří ten příšerný smrad do společnosti vypustili, rozuměj vrcholní politici Demokratické strany, ještě mají tu nestoudnou drzost, že ukazují na Trumpa, že viníkem je on.

Staré přísloví praví, nedělej druhým to, co nechceš, aby oni dělali tobě. Co dobrého může vzejít z toho, když si údajní demokraté tímto starým moudrem po čtyři roky vytírají zadek?

4. 11. 2020