„Sami sebe ponížili do role nestoudných presstitutů. Čest nemnoha výjimkám,“ vzkazuje novinářům v souvislosti s prezidentskými volbami první místopředseda Trikolory Petr Štěpánek. Nešetřil především ČT a ČRo. Popsal, jaké vidí rozdíly mezi Pavlem a Havlem, a žasl nad tím, co se odehrálo na Staroměstském náměstí. Řekl také, jak vidí směřování naší země pod „vedením“ nového prezidenta. A dostal se i k Andreji Babišovi.

 Co říkáte na výsledky voleb a co podle Vás vedlo k tomu, že Andrej Babiš nakonec prohrál?

Tým okolo Petra Pavla zúročil výsledky své několikaleté práce. Stokrát se mi bolševický rozvědčík mířící na Hrad nemusí líbit, a on se mi opravdu nelíbí, ale z čistě profesionálního pohledu to tak je. Andrej Babiš se naopak pro svoji kandidaturu rozhodl na poslední chvíli. Neznám podrobnosti z nitra ANO, ale soudím, že dalším vážným pretendentem na roli prezidentského kandidáta byl rovněž Martin Stropnický, bývalý ministr obrany a kultury, bývalý velvyslanec v Portugalsku a u Svatého stolce, jenže to by si pro svůj divoký rozvod nesměl vybrat ten úplně nejnevhodnější čas. Měření sil Stropnický versus Pavel mohlo třeba dopadnout jinak, ale to jen spekuluju. Nakonec to tedy vzal na svá bedra Babiš, ale myslím, že si prezidentskou kampaní spíše odpracoval první díl příští kampaně do poslanecké sněmovny. Uvidíme.

„Největším poraženým jsou fandící novináři“, zaznělo v jednom z komentářů po volbách s odvoláním na „slavícího“ novináře ve štábu generála Pavla. Souhlasíte? Jak vnímáte úlohu médií v těchto volbách?

Média tu jsou od toho, aby politikům kladla otázky včetně těch opravdu nepříjemných. Přesněji, media by tu měla být od toho, aby politikům kladla otázky včetně těch nepříjemných. Jenže co s tím, když právě tohle nedělají, respektive, když to dělají pouze selektivně? Někomu jdou po krku, jiného hladí pěkně po srsti.

Přesně toho jsme nyní byli svědky i v prezidentské předvolební kampani. Na Andreji Babišovi nenechala média hlavního proudu nit suchou, úplně všechno a vždy novináři otočili proti němu. Naopak Petr Pavel byl a je jejich miláček, o němž jsou jakékoli negativní zmínky zapovězeny. Na Babišových tiskových konferencích zaznívaly otázky na tělo, naopak tiskové konference Petra Pavla připomínaly spíše přátelský pokec s populárním zpěvákem ze Superstar.

Ze strany médií hlavního proudu v čele s Českou televizí a Českým rozhlasem se jedná o fatální selhání. Během prezidentské předvolební kampaně se novináři svojí naprostou jednostranností zcela zdiskreditovali. Sami sebe ponížili do role nestoudných presstitutů. Čest nemnoha výjimkám.

Jak se za této situace mají zachovat občané, kteří si nenechali vymýt mozky, a naopak si zachovali zdravý rozum a schopnost kritického uvažování? Nezbývá jim nic jiného než se od takto zdegenerovaných médií zcela odpojit. Presstituty bychom měli prostě ignorovat. Koneckonců alternativních zdrojů informací je na internetu dost.

Především před druhým kolem voleb zaznívalo z některých míst přirovnávání Petra Pavla k Václavu Havlovi. Je toto na místě? Mají podle Vás tito dva něco společného a co?

Vůbec nic. Ve zkratce: není Havel jako Pavel. Pokud se historie zdánlivě opakuje, pak určitě nikoli jako plnohodnotná repríza, nýbrž jako obyčejná fraška. Přesně z tohoto ranku jsou nadšené výkřiky mnoha voličů generála Pavla, že atmosféra zvolení nového prezidenta jim připomíná atmosféru sametové revoluce, jež vyvrcholila volbou Václava Havla prezidentem republiky. Nic směšnějšího a vzdálenějšího pravdě si opravdu nelze představit. Je tu totiž pár opravdu, ale opravdu podstatných rozdílů.

Zatímco Václav Havel ještě na jaře roku 1989 dřepěl v komunistickém kriminále, mladý nadějný komunista Petr Pavel se v ten samý čas pod kuratelou sovětské zpravodajské služby GRU připravoval, jak v roli komunistického rozvědčíka zakroutí krkem kapitalistickému nepříteli. A paní Olga, žižkovská holka otlučená životem, opravdu, ale opravdu nebyla komunistickou podplukovnicí a politručkou, jež se na svou budoucí roli první dámy připravila na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda.

  Ergo: Pokud se dav na Staroměstském náměstí dojímá nad generálem a podplukovnicí, stojícími na pódiu, v domnění, že pravda a láska už tedy konečně vítězí nad lží a nenávistí, přesněji spíše, že Praha a láska vítězí nad vsí a nenávistí, a vůbec nejpřesněji, že pravda a láska vítězí lží a nenávistí, opravdu, ale opravdu to není opakování historie, nýbrž jen a pouze smutná groteska. A pokud si k tomu všemu dav ještě zpívá „jednou budem dál“, je ta trapárna naprosto dokonalá.

A co říci na podporu ze strany některých umělců především tedy pro generála Pavla? Podporu mu vyjadřoval například Zdeněk Svěrák, Eva Holubová…

To snad ani nemá cenu komentovat. Já na tyhle lidi nechci být zlý, protože mnozí z nich ve svých oborech něčeho skutečně dosáhli, ale to, co předvádějí na politickém dvorku, je k smíchu i k pláči zároveň.

Vraťme se ještě k předvolebním televizním debatám, kdo z moderátorů ji podle Vás zvládl a kde jste měl naopak třeba výhrady?

Důvodem k zamyšlení je především to, že debaty na komerčních televizí byly už tradičně lepší než ty českotelevizní, veřejnoprávní. Zoufalcem roku je moderátor České televize Martin Řezníček. Něco tak mizerného, jako on opakovaně předvedl, se opravdu hned tak nevidí. Ten člověk byl řadu let zpravodajem České televize ve Washingtonu, ale evidentně tam, co se týká moderování vypjatých debat, vůbec nic nepochytil.

A co říci na to rozdělení kandidátů do „skupin“, kdy z TV Nova kvůli tomu odešel Marek Hilšer?

Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že někdy budu s Markem Hilšerem v něčem souhlasit, ale jeho demonstrativní odchod z Novy jsem chválil. Všichni kandidáti mají mít stejné podmínky.

Podívejme se na první „kroky“, nově zvoleného prezidenta.  Jedním z nich byl telefonát s prezidentkou Tchaj-wanu. Byl to „dobrý tah“?

Jste-li zvoleným prezidentem, nejste už soukromá osoba, ale instituce a každý váš krok má nějaký symbolický význam. Takže co nám svými telefonáty vzkázal nastupující prezident? Netelefonoval si s českým prezidentem, netelefonoval si s prezidenty našich nejbližších spojenců z V4, netelefonoval si s prezidenty našich dalších sousedů z Německa či Rakouska, ale hodil drát na Tchaj-wan a na Ukrajinu. Jako by středobodem naší zahraniční politiky bylo co nejvíce naštvat Čínu. Skoro to vypadá jako vzkaz do Langley, že všechno běží podle plánu. Pan Kolář musí být spokojený.

V rozhovoru pro BBC generál Pavel uvedl, že si Ukrajina zaslouží stát se po válce členem NATO. Souhlasíte?

Jedním z důvodů, proč Rusko válčí na Ukrajině, je, že nechce Ukrajinu v NATO. Co nám svým výrokem říká nastupující prezident? Chce pro Ukrajinu mír, nebo další válku? Každý si může odpovědět sám.

V médiích se také objevila zpráva, že nově zvolený prezident chce prověřit, jak fungovala hradní kancelář za doby prezidenta Zemana. Některé věci se podle něj mohly prý dít v „šedé zóně“. Nevyloučil ani případné trestní oznámení. Co na to říkáte?

Zvolenému prezidentovi by slušela jistá zdrženlivost a umírněnost. Hradním pánem ještě není, chtělo by to více trpělivosti, slušnosti a diplomacie. Bohužel jsme ale svědky pravého opaku. Jeden každý krok, který Petr Pavel po svém zvolení učinil, vzbuzuje spíše rozpaky.
 
Kam podle Vás bude pod vedením generála Pavla naše republika „směřovat“? Co máme očekávat? Jak moc velká změna to bude oproti tomu, jak si vedl Miloš Zeman?

Změna to bude opravdu velká. Hlavně pro nás, pro občany České republiky. Jako bonus k panu Pavlovi totiž dostaneme také pana Koláře včetně jeho přátel ze CIA, dostaneme se nám také více zeleného šílenství včetně Green Dealu, dostaneme další dodávky zbraní na východ a cizí armády na našem území, dostaneme ještě větší militarizaci veřejného prostoru a další ukrajinizaci naší země, dostane se nám také dalšího ukrajování osobních svobod, které ostatně pod dohledem Fialovy vlády národní zkázy již běží, to vše za nadšeného souhlasu médií hlavního proudu. Mobilizaci zmiňovat nebudu, neb ze řetězu utržení politici, kupříkladu ten trouba ze STANu, poslanec Petr Letocha, který již udal předsedkyni Trikolory Zuzanu Majerovou, jsou celí natěšení, jak budou kdekoho likvidovat podáváním trestních oznámení, ale třeba na ni také dojde. To pak holt bude natěšená mládež muset sundat flanel a navléci maskáče.

A jak odhadujete politickou budoucnost A. Babiše? Má dobře „našlápnuto“ k příštím parlamentním volbám? Co říci na slova premiéra Fialy po vyhlášení výsledků prezidentských voleb, že jsme svědky začátku konce Babišovy politické éry v této zemi?

Tohle předčasné odepisování či dokonce pohřbívání politiků, jež provozuje pražská kavárna, není nic nového. Vzpomeňte, jak v roce 2002 po prohraných volbách pohřbívala Václava Klause a o rok později pro změnu Miloše Zemana. No, a Klaus i Zeman pak byli každý deset let prezidentem. Tím neříkám, že Babiš příště zamíří na Hrad, ale jeho návrat do Strakovy akademie vůbec nevylučuju. Zvláště pak, když si celou prezidentskou kampaň odehrál, jak už jsem zmiňoval, jako první dějství kampaně do příštích sněmovních voleb.

Trikolora Babiše v prezidentských volbách před druhým kolem podpořila. Co říkáte na postoj SPD a ČSSD, kdy se SPD jasně nevyjádřilo a vedení ČSSD rovnou podpořilo Pavla?

Trikolora už na podzim roku 2022 oslovila dopisem předsedy obou opozičních parlamentních stran, tedy ANO a SPD, aby opozice postavila společného prezidentského kandidáta. Bohužel, nestalo se. V prvním kole jsme pak otevřeně podpořili Jaroslava Baštu a ve druhém Andreje Babiše. Náš názor je, že politické strany nemají zbytečně lavírovat ve stylu chytré horákyně, i když vybíráme pouze z omezené nabídky, ve které se žádný ideální kandidát nenachází. Pokud se chceme zbavit Fialovy vlády národní zkázy, měla by parlamentní i neparlamentní opozice spíše spolupracovat, a ne se do nekonečna hašteřit.

Ptal se David Hora, 5. 2. 2023

Originál rozhovoru ZDE