11. 8. 2004

Jestliže redaktor odborného časopisu, zabývajícího se médii, píše takové pitomosti jako Tomáš Johánek ve Strategii, měl by se zamyslet nad tím, zda se neminul povoláním. V článku nazvaném RRTV – státní bič (nejen) na soukromá média se to doslova hemží mýty a nesmysly, které od sebe novináři již několik let navzájem opisují, aniž by se namáhali zjistit si skutečný stav.

Jeden příklad za všechny – Johánek mimo jiné napsal: Za rok své práce museli současní radní čelit již několika aférám. Ta kolem majitelů licence TV Nova se táhne již delší dobu a RRTV stále neví, kdo vlastně největší českou soukromou televizi vlastní. Další kolo jednání o akcionářích společnosti CET 21 proběhne až příští rok.

Přitom není třeba nadstandardně velkého inteligenčního vybavení, aby novinář zjistil a pochopil, že členové regulačního orgánu, jakým Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je, se mohou třeba postavit na hlavu, ale dokud vlastnické spory nevyřeší soudy, nenadělají s tím vůbec nic. Označovat to za aféru rady je čiročirá zhovadilost. A je úplně jedno, zda novináři té radě zrovna říkají Josefíkova, Muchkova, Štěpánkova a nebo Pospíchalova.

Když podobné nesmysly šíří „laický“ denní tisk, je to sice také k pláči, ale ještě nad tím lze s trpkým povzdechem mávnout rukou. Když však podobnými pitomostmi plní své stránky odborný časopis, je to doslova tragedie.