18. 2. 2005

Člen současné „špidlovsko – dostálovské“ Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milan Jakobec mne opravdu zaujal, respektive pobavil. Rozepsal se totiž nejen o mé knížce Válka o Novu (zde), ale pro jistotu se také rovnou obul do závěrů Křečkovy vyšetřovací komise (tady). Nejvíce mne zaujalo, že si v mé knížce přečetl dokonce i to, co jsem v ní vůbec nenapsal.

Dával jsem si totiž velký pozor, abych v tak spletitém, mnohavrstevném a nejednoznačném příběhu, jakým spor o Novu dozajista byl, nenabídl pouze jedinou variantu toho, co, jak a proč se odehrálo či mohlo odehrát. Naopak, nechávám jen a jen na čtenáři, aby si sám vybral, která verze mu připadá logická, a tedy pravděpodobná.

Svůj vlastní názor na věc zároveň před čtenářem neschovávám, ale hned z kraje ho upozorňuji, že se jedná o můj subjektivní pohled. To mi sice přiznává i Jakobec, ale jaksi přehlíží výše řečené.

Kladu si otázku, co může vést současného radního, který předtím o dané věci nenapsal ani řádku, k tak náhlé publikační hyperaktivitě. A opět nechávám na laskavém čtenáři, aby posoudil, zda za tím není například i to, že knížka Válka o Novu (str. 105) zmiňuje právě Milana Jakobce v souvislosti s křivým svědectvím Maríny Landové před arbitrážním tribunálem. Odcitujme si ten úryvek:

A ještě jedna drobná pikantnost. Pan Jakobec, zmiňovaný v Prohlášení Maríny Landové, není nikdo jiný než Mgr. Milan Jakobec, bývalý člen Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání a v době udělení licence CET 21 zaměstnanec Úřadu Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Pokud je pravdivé tvrzení Landové, že to byl právě on, kdo přišel s myšlenkou rozdvojené konstrukce Novy, pak se historický kruh s potměšilostí sobě vlastní dokonale uzavřel. Po odvolání (Muchkovy, chcete-li Štěpánkovy) Rady v roce 2003, byl právě Milan Jakobec coby kandidát US-DEU zvolen Špidlovou vládní koalicí za člena nové Rady. Asi aby napravoval, co předchozí Rady pokazily.