Netřeba se vracet ke starším kauzám, ve kterých byla na paškále ODS, stačí si připomenout tu loňskou Kořistka – Dalík – Večerek a srovnat její průběh s aktuální aférou Doležel – Spyra – Unipetrol. V obou případech jde o údajný úplatek v milionovém řádu, v obou případech jsou hlavními aktéry nejbližší spolupracovníci vysokých politiků. Zde však jakákoli podobnost končí.

Marek Dalík se loni – tuším v Kroměříži či kde to bylo, každopádně tam na oficiální cestě doprovázel předsedu ODS Mirka Topolánka – nestačil po ránu ani rozkoukat a už ho sbalili a lifrovali do Prahy, aby ho tam i s Janem Večerkem posadili do helikoptéry a deportovali do Ostravy do vazební věznice. Důvodem byla údajná nabídka úplatku v kavárně kteréhosi ostravském supermarketu. Kromě samotného Kořistky to nikdo neslyšel. Pardon – až rok poté, kdy Kořistkovi hrozí, že za křivé obvinění bude sám muset platit, se objevil svědek Sommer, pochybná figurka, jež má sama na krku řadu obvinění. Pilná policie následně odposlouchávala a lustrovala bankovní konto i předsedovi největší opoziční strany a někteří superpilní státní zástupci na čele se samotnou paní nejvyšší Benešovou několikrát uzavřenou kauzu znovu a znovu vracejí na stůl. Nejspíše jim to vydrží až do příštích voleb. Rovněž sám ministr vnitra Bublan v roli policejního mluvčího měl od začátku o vinících jasno a také si to nenechával pro sebe.

V kauze Zdeňka Doležela je to jinak. Jak si ředitel kanceláře předsedy vlády říká o úplatek sice slyšelo několik milionů televizních diváků, ale žádné vrtulníky nelétají a paní nejvyšší Benešová má nejvíce starostí sama se sebou. Rovněž není známo, že by policie odposlouchávala a důkladně prověřovala sociálně demokratické vládní hlavouny. Také ministr vnitra nasadil mlčenlivou masku introvertního politika. Přitom závažnost téhle kauzy je s údajným uplácením jednoho poslance nesouměřitelná. V privatizaci Unipetrolu jde o miliardy ze státní kasy.

Rozdílný je i přístup médií. Případ Kořistka se odehrával v palcových titulcích na prvních stránkách novin. „Emisaři ODS“ a „Topolánkovi emisaři“ vévodili novinám každý den, vzpomínáte si? Daleko závažnější kauza Doležel se krčí kdesi uprostřed novin. Média jsou najednou hyperkorektní, vždyť by se mohlo jednat o provokaci. Ale nebylo to v případě Kořistky minimálně stejné? A proč tedy kauza privatizace Unipetrolu hýbe polskými médii i celou politickou scénou? Protože je to provokace?

A propos. Oněch „pět na stole v českých“ se u nás nazývá Doleželovou kauzou. Ale není to spíše kauza Paroubek? Vždyť Doležel je jedním z nejbližších spolupracovníků předsedy vlády. Co zlomilo vaz jednomu slavnému německému kancléři? Jeden nehodný muž z jeho okolí. Jak mohou média proboha přistoupit na Paroubkovu falešnou hru, kdy se od Doležala jakoby odstřihl a tváří se, že když ho odvolal, vůbec se ho to netýká. A když, tak jeho předchůdce Grosse. Zkouším si představit, jak by média masakrovala Václava Klause, kdyby se podobného poklesku dopustil některý z jeho nejbližších spolupracovníků, třeba ředitel jeho kanceláře Ladislav Jakl.

Cosi tady smrdí. Ve vládě, u policie, na státním zastupitelství i v médiích.

9. 9. 2005