Plnou ParouBack

Vypadá to spíše úsměvně. Zatím poslední koaliční spor se točí okolo toho, zda vláda má či nemá pokračovat v kampani za přijetí evropské ústavy. Křesťanští demokraté (a dokonce i Cyril Svoboda) říkají že ne, že po francouzském referendu je třeba vyčkat na rozhodnutí orgánů EU. Sociální demokraté a unionisté říkají že ano, že kampaň má pokračovat.

Úsměvné je na tom především to, že český občan – a dokonce ani ten, který se o politiku zajímá ve zvýšené míře –, dosud žádnou vládní kampaň nezaregistroval. Mohl si zatím všimnout pouze přemrštěných, nervózních reakcí na odpůrce evropské ústavy (především prezidenta Václava Klause) a jejich aktivity. Co se tedy má přerušovat, respektive v čem se má pokračovat?

Možná je to všechno trochu jinak a nejde ani tak o samotnou euroústavu jako o něco jiného. Pozorný divák naší politické scény naopak před časem jistě zaregistroval, že uvnitř vlády se vedl jiný spor. Spor o to, kdo za kampaň ponese odpovědnost. Zda ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), či předseda vlády, tehdy Stanislav Gross (ČSSD). Vyhrál Gross.

Co z toho vyplývá? Že někdo už také jistě musel naplánovat, jakým způsobem se na kampaň vyčleněné peníze utratí, a hlavně – a to je zřejmě to úplně nejdůležitější –, kdo se při jejich utrácení bude podnikatelsky realizovat. Cyrilovi hoši to nejsou.

Zkrátka a dobře – trasy penězovodů již byly naplánovány. A teď do toho ti zpropadení Francouzi. Co s tím? Vypnout (alespoň prozatím) penězovody? Ale jděte! Proč šetřit! Vždyť to není z jejich kapsy, ale z naší.

2. 6. 2005