Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. To, co současná vládní garnitura již řadu měsíců předvádí s obsazením postu eurokomisaře za Českou republiku, skutečně nemá obdoby. Dokonce se to vymyká i z průměru této zoufalé vlády. A to je skutečně co říct!

Pokud se chcete stát nejlépe placeným politikem naší země, tedy eurokomisařem, měli byste splňovat svérázná kritéria. Můžete to vzít na tři způsoby.

Varianta první, systém Kužvart: Staňte se ve své vlastní politické straně rebelem. Navzdory své školní angličtině se tvařte jako polyglot. V rámci řešení vnitrostranických problémů vás uklidí do Bruselu.

Varianta druhá, systém Telička: Buďte synkem z rodiny komunistického prominenta. Staňte se v mládí perspektivním svazákem a sametovou revoluci přivítejte jako mladý komunista. Pak se vzhledem k rodinným stykům a faktické znalosti cizích jazyků staňte kariérním úředníkem a diplomatem. V žádném případě však na sebe neprozraďte, jaké jsou vaše vlastní politické názory.

Varianta třetí, systém Špidla: Staňte se z vůle svého předchůdce předsedou politické strany. Pak ho při první příležitosti hanebně podtrhněte. Splácejte chatrnou nesourodou stojedničkovou vládní koalici, která to za dva roky vládnutí dotáhne k fatální prohře v eurovolbách, ačkoli právě eurooptimismus byl jejím hlavním jednotícím prvkem. Sražte volební preference vlastní strany o dvacet procent. Staňte se obětí stranického převratu, který smete i vaši vládu. Buďte zkrátka neúspěšným premiérem.

Ať už zvolíte kteroukoli ze tří nabízených variant, budete mít velkou naději pobírat půl miliónu eurokomisařské měsíční gáže. A to se vyplatí!

23. 7. 2004