Není to tak dlouho, co Jiří Paroubek označil MF Dnes a Lidové noviny za pravicový tisk, ba dokonce některé novináře, konkrétně třeba Karla Steigerwalda, Martina Komárka či Janka Kroupu, za placené agenty ODS. To, co tyto noviny v posledních týdnech a měsících předvádějí, však spíše svádí k domněnce, že jde o tiskové orgány Lidového domu, respektive kvarteta Paroubek – Tvrdík – Dimun – Randák. Kolik titulních stránek již Čásenský, Vačkov (Balšínek) a spol. věnovali pseudokauzám, respektive denunciaci ODS? Bylo by zajímavé to spočítat.

Ano, můžeme se přít, zda Topolánkova toskánská dovolená byla krátce před volbami šťastná či „taktická“, zároveň by nám ale neměl uniknout takový malý detail: předseda ODS nic neprovedl. Nebo už se snad opět pěkně po bolševicku musí prokazovat nevina, namísto aby se ti druzí namáhali předložit důkazy nějaké viny? A promiňte, infantilní bláboly, že někdo někde byl a s někým se tam viděl, ba dokonce s ním – no, považte to! – mluvil a jedna paní prý kdesi 40 kilometrů vedle zahlédla i Pitra nebo že jeden „podezřelý“ chlápek z Lichtenštejnska má dům v poli, by za normálních okolností byly jenom k smíchu. Jenže je před volbami. Noviny je ale třeba – jak vidno – prodávat i v okurkové sezóně. Za každou cenu. Tahle cena ale opravdu může být setsakra veliká.

Jediný opravdový průšvih na celé toskánské kauze, a to průšvih opravdu kolosálních rozměrů, samozřejmě není svéhlavý předseda ODS Topolánek, nýbrž ze řetězu utržený socanský rozvědčík Randák. Ve Forsythových románech a dobrodružných filmech takové smyslů zbavené agenty „firma“ likviduje. Ve vlastním zájmu. Tím nevolám po tom, abychom ze života dělali film. Systémové řešení, jak nakládat s rozvědčíky v důchodu, by se ale nalézt mělo. O tom ale MF Dnes nepíše.

To, co mladofrontovní svazáčtí pohrobci už několik měsíců provádějí Ivanu Langerovi, také nemá se seriozní novinařinou společného vůbec nic. Je to jen prestižní boj, nebo už osobní msta? Jedno je horší než druhé. Podpásový titulní článek z 21. 8. 2009 opět jako by psali přímo v Lidovém domě. A aby toho nebylo málo, v tom samém čísle jsou ještě oslavné fotografie socanského hejtmana Haška, ve skutečnosti ovšem flagrantní zneužití zdravotnické záchranné služby z politických důvodů. O tom opět ani slovo.

Ještě ke Kmentovu kmotrovi Mrázkovi. A bez servítků: Kmenta není novinář, nýbrž podvodný kšeftař, který distribuuje kradené zboží. Šéfredaktor Čásenský je jeho komplic. Nedosti na tom. To zboží je navíc ještě cinknuté. Kmenta totiž tu něco zamlčí, tu něco pootočí, tu něco významově posune. Hlavně, že se to prodává. Bude zajímavé, jak dopadne soudní projednávání téhle kauzy. Kupodivu je to Langer, nikoli Kmenta, kdo chce, aby se zveřejnilo úplně všechno.

Lidé nadávají na politiky, úřady či justici. Často právem. Ale nějak jim nedochází, že to podivné společenské klima zdaleka nevytvářejí jenom oni, ale podstatnou měrou také obchodníci s cinknutými informacemi převlečení za novináře. Není to ode mne předvolební výkřik, na problematické metody práce některých „novinářů“ – a speciálně MF Dnes – upozorňuji dlouhodobě.

Když to zjednodušíme: 30 procent závisláků na sociálním státu volí levici, 30 procent s mozkem v hlavě pravici, 30 procent se k volbám nenamáhá. „Pravicová“ MF Dnes dělá všechno pro to, aby zbývajících 10 procent nahnala do Paroubkovy náruče. Opravdu mě to štve. Vás ne?

21. 8. 2009