Tisková zpráva RTA ze dne 30. 11. 2011:

Úplným vrcholem celé situace je pak dopis, ve kterém FTV Prima nabízí RTA „náhradu“ v podobě připojování do programu Prima love – a to za cenu 100.000,- Kč na měsíc a jednoho vysilatele (při pěti studiích to ročně znamená 6 milionů korun, pozn. pš). RTA by se tak podle představ vedení FTV Prima „směla“ místo bezplatného, ziskového a právně nezpochybnitelného připojování do hlavního programu Primy připojovat za úplatu a s velkou ztrátou do programu mnohem méně sledovaného a svou strukturou zcela nevhodného. Vedení RTA proto považuje tuto „nabídku“ za absurdní a neakceptovatelnou.

(Já k tomu jen dodávám, že v souvislosti s takovou změnou k horšímu a ještě k tomu za víc peněz by si studia RTA musela navíc „dobrovolně“ požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o změnu svých licencí.)

Jan Potůček v diskusi pod mým komentářem Zločin Rady pro vysílání aneb Polemika s Milanem Šmídem (ČM 19. 2. 2012):

Že nemají kde vysílat? Podle licencí se mají studia RTA připojovat do „centrálního programu FTV Prima“, není řečeno do jakého. FTV Prima provozuje tři programy, studiím RTA nabízela možnost připojování do programu Prima love. Studia RTA to odmítla. Měla kde vysílat, ale nechtěla. Tak je, Petře Štěpánku.

Petr Štěpánek v komentáři Regionální televize bez vysílání aneb Rada pro vysílání posvětila „krádež“ (Český rozhlas 6, 6. 2. 2012):

Přemýšlím, kolik vysokoškolských pedagogů, kolik novinářů a hlavně kolik členů mediálních rad někdy v životě skutečně podnikalo nebo spravovalo nějaký větší majetek. Moc velké procento to asi nebude. Snad proto se ani není co divit, že v představě těchhle lidí podnikatel zřejmě není racionální osoba pečlivě vážící náklady a výnosy či investice a jejich návratnost, nýbrž prostomyslný filantrop, jenž z nedostatku jiné zábavy vyhazuje lopatou peníze z okna, v tomto konkrétním případě, jen aby mohl za každou cenu vysílat, ať to stojí, co to stojí, a bez ohledu na stamiliony, které mu někdo vyfouknul.

24. 2. 2012