Napsali o mně - 2012
V roce 2003 odvolal předseda vlády Vladimír Špidla na návrh Poslanecké sněmovny Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Šestice tehdejších radních (Zdeněk Duspiva, Pavel Foltán, Josef Musil, Jiří Novotný, Petr Štěpánek a Petr Žantovský) postup předsedy vlády zažalovala. V roce 2007 jim dal soud za pravdu a jejich odvolání zrušil, a to s odůvodněním, že v právním státě nelze nikoho z funkce odvolat bez uvedení důvodů. Následně šestice zažalovala předsedu vlády o náhradu škody. Tehdejší premiér Jan Fischer si ovšem svoji úlohu značně zjednodušil a namísto řešení meritu věci šest bývalých radních v roce 2009 znovu odvolal, ovšem k datu 2003. Učinil tak „krátkou cestou“, a to tak, že jeho právní zástupce František Korbel (dnešní náměstek ministra spravedlnosti) během soudního jednání o náhradě škody žalobcům předal další odvolání z funkce. Paradoxní na celé věci bylo, že Jan Fischer dotyčné odvolal z funkcí, ve kterých už nebyli, neboť jejich dle zákona šestiletý mandát v mezidobí doběhl.

Senát Městského soudu v Praze nyní zrušil i Fischerovo odvolání. V rozsudku se mimo jiné konstatuje:

Námitky uvedené v rámci prvních dvou žalobních bodů shledal soud důvodnými, proto rozhodnutí žalovaného (Jan Fischer, resp. předseda vlády, pozn. red.) podle ust. § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s., zrušil pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí...

Názor žalovaného uvedený v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, že „Tyto důvody sice nebyly v usnesení Poslanecké sněmovny uvedeny, předseda vlády je však podle zákona povinen odvolat (a také jmenovat) člena, resp. členy Rady bezodkladně poté, co obdrží návrh Poslanecké sněmovny, a to bez ohledu na to, zda usnesení Poslanecké sněmovny nějaké důvody obsahuje či nikoliv.“ je nepochopením principu zákonnosti, jakožto jednoho ze základních principů demokratického právního státu, kterému musí dostát jakékoliv rozhodnutí či úkon správního orgánu...

Pokud návrh Poslanecké sněmovny na odvolání členů Rady, neobsahuje skutkové a právní důvody odvolání, nebo je jinak neúplný nebo neurčitý, předseda vlády takovému návrhu není povinen vyhovět..."

Z výše uvedeného vyplývá, že návrhu Poslanecké sněmovny neměl v roce 2003 vyhovět ani Vladimír Špidla. Opačný postup totiž předsedu vlády degraduje do role poštovního úředníka. Rozsudek je pravomocný, takže nyní může pokračovat i spor o náhradu škody.

25. 7. 2012

Celé znění rozsudku ZDE

Originál článku ZDE