„A co z toho budu mít já?“

Přesně tak zní legendární otázka Jiřího Paroubka, kterou pravidelně pronášel během všech vyjednávání s Mirkem Topolánkem. Podle Ištvana by měl jít Paroubek za katr. A Topolánek  nepochybně taky.

Strana zelených získala v roce 2006 ve volbách do Poslanecké sněmovny šest mandátů. Aby vůbec mohl Topolánek sestavit vládu, musel Bursíka „uplatit“ čtyřmi ministerskými posty. Na šest poslanců čtyři ministři. Jeden z vůbec nejlepších „dealů“ české novodobé politiky. Kdyby svět běžel podle Ištvana, také Bursík by už seděl za katrem. I se Schwarzenbergem, který byl „uplacen“ postem ministra zahraničí.

Aby mohla v roce 1998 vzniknout menšinová vláda sociální demokracie, musel Zeman leccos přislíbit Klausovi. Šup do báně se Zemanem, šup do báně s Klausem.

Aby mohli sociální demokraté sestavit po posledních krajských volbách krajské rady, museli leckde komunisty "uplatit" lukrativními funkcemi.

Příklady podobných politických „obchodů“ najdeme v naší i světové historii tisíce a tisíce. Politika s nimi stojí a padá. Stejného rodu je případ odstoupivších poslanců Tluchoře, Šnajdra a Fuksy. Vůbec nejpůvabnější na Ištvanově utržení se ze řetězu zdravého rozumu ovšem je, že za katr poslal i Petra Tluchoře, který žádnou „trafiku“ neobdržel.

To, co olomoucký vrchní státní žalobce Ivo Ištvan předvádí, je útok na samotnou podstatu politiky založené na soutěži, koexistenci a „obchodování“ politických stran, útok na demokracii.

Předčasná vidina vládní korýtek ovšem o rozum zřejmě připravila také naprostou většinu opozičních politiků. Vůbec jim nesecvakává, že ve světě podle Ištvana budou při nejbližší příležitosti – až se to někomu bude hodit do krámu – na řadě také oni sami. Ti oranžoví by možná navíc neměli zapomínat, že za katrem už více než rok smrdí jejich kolega Rath. Až ten se rozpovídá o oranžových „dealech“, to teprve bude fičák.

Je to hodně přepálený guláš smíchat Rittigy a Janoušky s generály vojenské tajné služby, přimíchat odstoupivší poslance, okořenit to patřičnými kilogramy zlata, navléknout kukly a pod rouškou noci vyrazit na úřad vlády.

Ono televizní kvarteto z Ištvanovy tiskové konference ponejvíce ze všeho připomínalo policejní juntu. A natěšení zákulisní hybatelé zdejšího politického všehomíra si mezitím v klidu mnou ruce. Další díl seriálu Vrtěti psem započal. Co myslíte, kdo je pes a kdo ocas?

14. 6. 2013