To takhle ráno přijdete na redakční poradu, když vtom se ve dveřích objeví chlapík se samopalem a s výkřikem Alláh akbar postřílí vás i vaše kolegy. S islámem to ale nemá vůbec nic společného.

Jindy zase dopravní letadla narazí do dvou mrakodrapů, přičemž zemřou tři tisíce lidí. V městech jisté části světa to vyvolá takové nadšení, že se ulice zaplní rozesmátými a nadšenými lidí, kteří ponejvíce volají Alláh akbar. V televizi nám to raději ani neukážou. S islámem to ale nemá vůbec nic společného.

V srdci Afriky vraždí partička Mohamedových vyznavačů, co si říká Boko Haram, tisíce lidí, ale s islámem to nemá nic společného.

Omaskáčování prorokovi učedníci z Islámského státu upálí jordánského pilota, neboť Alláh je veliký, ale s islámem to nemá nic společného.

Evropu zaplavují další a další vlny muslimských migrantů, ale s islámem to nemá nic společného.

Muslimští radikálové polehoučku propašovávají do evropských končin právo šaría, ale s islámem to nemá nic společného.

Už chybí snad jen závěr, že s islámem nemá nic společného ani islám.

Připadá vám to padlé na hlavu? Zachovejte paniku! Ono to samozřejmě JE padlé na hlavu. A tak jsme v rámci povinné propagandy politické korektnosti ubezpečování, že všechna ta zvěrstva, co se na nás odevšad valí, nejsou plodem islámu, nýbrž islamismu. Zřejmě podle logiky, že ani islamismus nemá s islámem nic společného.

Někteří jdou ještě dál. Kupříkladu předseda Sněmovny Hamáček (ČSSD) po zavraždění francouzských karikaturistů přispěchal s tvrzením, že na vině není islám, nýbrž terorismus. Na to se nedá reagovat jinak než citací ze Švejka: Pane vachmajstr, voni jsou ale hlava! Žádný terorismus totiž neexistuje sám o sobě. Každého teroristu pohání nějaká ideologie či víra. Takže ke slůvku teror je třeba VŽDY přidat nějaké adjektivum. Komunistický, nacistický, fašistický, levičácký, islámský...

Co se to s naším světem stalo, že to, co vidí tolik obyčejných lidí, popírají slepotou politické korektnosti stižení (či snad zajatí?) evropští potentáti politického i mediálního mainstreamu (hlavního proudu)?  

Malá odbočka: Zajímavé je, že to jsou namnoze ti samí, kteří za jiných okolností, třeba když jde o ekologistické bubákoviny, dogmaticky vyznávají princip předběžné opatrnosti. Pročež lifrují (naše) peníze tu do fotovoltaiky, tu do biomasy, tu do větrníků, tu do svaté války proti globálnímu oteplování. (Ponejvíce však do vlastních kapes.) Když ale jde o naši vlastní (křesťansko-židovskou či antickou-křesťanskou, nazývejme ji dle libosti) civilizaci, jakákoli předběžná opatrnost jde stranou. Že by za tím také byly peníze? Či snad dovoz (levicových) voličů?

Předběžnou opatrnost ovšem v případě islámu, respektive hromadné muslimské migrace do Evropy vyznávají obyčejní lidé. Člověk nemusí být rasista ani xenofob, aby si domyslel, kam směřuje demografický vývoj a kam povede ustupování z našeho způsobu života. Ostatně byl to náš přítel, pak nepřítel, pak zase přítel a nakonec definitivně nepřítel Kaddáfí, kdo pronesl onu památnou větu: Dobudeme Evropu dělohami našich žen.

Všichni tihle sluníčkářští dobroserové jsou ovšem navíc ještě nebývale agresivní. Máte-li odvahu artikulovat svoje obavy, vrhnou se na vás jako kobylky, obviní vás z rasismu a xenofobie, způsobí vám pracovní problémy, ostrakizují vás, zesměšňují vás, denuncují vás. Lidé z Drážďan by mohli vypravovat. Vypravovat už může i jeden český docent hmyzozpytectví.

Je to zvláštní způsob léčby naší nemocné současnosti. Evropa ubíjená nesmyslnou mírou povinné integrace směřuje k úpadku, ale mocipáni na kapitánském můstku dál velí: Ještě více Evropy! Jednotná měna Euro způsobuje více škody než užitku, ale mocipáni dál bubnují: Euro do dalších zemí! Migrační vlny z islámských zemí již přeměnily předměstí některých evropských měst na zóny, kam je v zájmu vlastní bezpečnost lepší nevstupovat, ale dobroserští kapitáni dál volají: Ještě více multi-kulti!

Opravdu naši předkové budovali naše země a náš hospodářský, kulturní a politický systém proto, abychom jej ve jménu povinného, všeobjímajícího, leč fiktivního „dobra“ rozmělnili, zdeformovali, zničili a nakonec pohřbili?

Co se s tím dá dělat? Jedna možnost tu je. Můžeme tyhle povedené kapitány vyhnat. Ostatně k čemu nám jsou potentáti, kteří se po dalším z masakrů sjedou do Paříže, nechají se hermeticky oddělit od občanů a pod dohledem stovek tajných policajtů se dvě stě metrů demonstrativně projdou ulicí ověnčenou nastrčeným komparsem, leč dokonale vyčištěnou od lidí, kteří tu v Evropě žijí?

7. 2. 2015

(Psáno pro Parlamentní listy)