Špinavá hra

10. 10. 2003

Když o běžném občanovi řeknou něco nepěkného v televizi a ani mu posléze nevyhoví se zveřejněním jeho reakce, může se, či spíše musí se obrátit na soud. Ne tak ministr kultury Pavel Dostál a sama Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Dostál se v takovém případě obrátil na RRTV, a ta promptně rozhodla, že Nova musí reakci odvysílat. Jenže na Barrandově mají svoji hlavu, a protože si navíc přečetli zákon, odvysílali namísto toho ve Střepinách reportáž, ve které se šéfredaktoři zpravodajství všech celoplošných televizí a Českého rozhlasu nad postupem rady podivili. Kdo by si myslel, že se rada poté chytila za nos, se mýlí. V Krátké 10 namísto toho odhlasovali, že Nova je povinna zveřejnit reakci samotné rady. Jenže Nova tak opět neučinila, a tak s ní radní zahájili správní řízení.  

Tady je citace z tiskové zprávy RRTV: Rada zahájila správní řízení s CET 21 pro možné porušení povinnosti podle § 31 odst. 2 mediálního zákona pořadem Střepiny ze 14. září 2003; Rada témuž provozovateli vydala další upozornění na porušení povinnosti na žádost oprávněného uveřejnit odpověď na sdělení v tomto pořadu, obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká jména nebo dobré pověsti právnické osoby.

Ministr kultury Pavel Dostál proto žije v představě, že svůj spor s Novou vyhrál. V rozhovoru  v Pressclubu na Frekvenci 1 řekl v úterý 7. 10. mimo jiné toto: „Kdybych neměl pravdu, tak by Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nerozhodla tak, jak rozhodla. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodla, že tam byly uvedeny nepravdivé informace.“ A také řekl toto: „Nova mi nevzkázala nic. Nova mi prostě neodpověděla na mou žádost o opravu, a to podle zákona, když na té opravě trvám, tak se mám obrátit na soud. Já, když jsem zjistil z předchozích záležitostí nějakých problémů, že soud vydá své rozhodnutí asi za rok a půl, dva až tři roky, tak jsem tehdy řekl svému právnímu oddělení, že to nemá cenu, nebudeme přeci tři roky čekat na to, aby řekli tady máte právo na odpověď a lidé by už dávno nevěděli, o co šlo.“

Když si to podtrhneme a sečteme, vyjde nám toto: Rada složená převážně z Dostálových kamarádů řekla, že Dostál má pravdu, a tak má teda Dostál pravdu. K soudu Dostál nepůjde, protože to moc dlouho trvá. A kdo do zákona prosadil ty soudy? Dostál. Jinými slovy: Dostál prosadil do zákona něco, o čem pak ten samý Dostál říká, že je to k ničemu. Rada se pro změnu převlékla za soud a dala mu na to razítko. Sobě také.

Ministr kultury si možná myslí, že vyhrál. Ve skutečnosti díky němu a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání prohráváme všichni. Všichni jsme si rovni, jen někteří si jsou opět rovnější.

Aktualizováno ( Úterý, 30 Červen 2009 19:44 )