Autor: <span>Petr Štěpánek</span>

V souvislosti s mým seriálem článků o zrušení tzv. koncesionářských poplatků mi chodí zajímavé e-maily. Jeden čtenář se na stávající legislativní úpravu televizních a rozhlasových poplatků dívá z úplně jiného právního pohledu, než je ten dnešní, všeobecně akceptovaný. Myslím, že jeho vývody jsou natolik zajímavé, že stojí za to nenechat si je jenom pro sebe. (30-04-2010)

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) – 13 členů, Rada České televize – 15 členů, Rada Českého rozhlasu – 9 členů, Rada České tiskové kanceláře – 7 členů, Rada Českého telekomunikačního úřadu – 5 členů. Pět rad, čtyřicet devět členů. Opravdu potřebujeme tolik mediálních rad a tolik mediálních radních? (23-04-2010)

Není žádným tajemstvím, že potřebné výsledky veřejného mínění či stranických preferencí si lze koupit. Zdaleka nejčastěji je v této souvislosti v mediálním a politickém zákulisí zmiňována společnost STEM, firma vlastněná bývalým učitelem marxismu-leninismu na vokovické sorboně a navenek reprezentovaná Janem Hartlem. V minulosti to došlo již tak daleko, že mlčení diktované profesní kolegialitou v této souvislosti prolomili také zástupci z jiných agentur. I falešná solidarita má své meze. (21-04-2010)

Je to docela zajímavé čtení probírat se maily a čtenářskými reakcemi na sérii článků o zrušení tzv. koncesionářských poplatků, které jsem v poslední době napsal. V zásadě se dají rozdělit do tří skupin. První skupina – zdaleka největší – s nahrazením televizních a rozhlasových poplatků penězi ze státního rozpočtu souhlasí.  Argumenty pro zrušení poplatků, ať už jde o efektivitu nebo racionalitu této změny či její sociální rozměr,  pokládají lidé z první skupiny za logické a ztotožňují se s nimi. (16-04-2010)

Milovníci tzv. koncesionářských poplatků se dopouštějí jedné fatální chyby, možná by se přímo dalo napsat podvodu. Tvrdí totiž, že změně financování veřejnoprávních médií, totiž zrušení televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazení financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu, musí předcházet diskuse o obsahu veřejné služby. Prý abychom přesně věděli, jaké je zadání, respektive co a v jakém rozsahu se má ze státního rozpočtu, to znamená z našich daní, platit. (09-04-2010)

Opravdu chceme, aby veřejná instituce, kterou si financujeme, proti nám, televizním poplatníkům, postupovala tímto způsobem? Opravdu je správné bez jediné upomínky namísto 480,- Kč zkasírovat 17 920,- Kč? A to nejstrašnější nakonec: podstatná část z téhle sumy  vůbec neskončí v televizní pokladně, nýbrž v kapse vymahačů, které si Česká televize najala. Dobrý kšeft, ne? (03-04-2010)

Je to, jako kdyby se na veřejnoprávní obrazovce v Událostech, komentářích zabývali nějakým závažným kriminálním případem, třeba vraždou, a jako analytiky znalé věci si k tomu přizvali vrahy Roubala a Kajínka. Přesně tohle mne napadlo, když jsem v pátek 26. 3. 2010 nevěřícně zíral na Českou televizi, jež v Událostech, komentářích vysílala analýzu (ano, takto to bylo avizováno) posledního dění v ODS a okolo Mirka Topolánka. (27-03-2010)

Existuje jedna jistota: pokud se v budoucnu rozhodneme, že Česká televize a Český rozhlas budou financovány ze státního rozpočtu, všechny peníze určené těmto veřejnoprávním institucím skutečně skončí na Kavčích horách, respektive na Vinohradské třídě. Dnes, kdy hlavním a nejdůležitějším zdrojem jejich financování jsou tzv. koncesionářské poplatky, to tak zdaleka není. Nemalá část finančních prostředků vygenerovaných z televizních a rozhlasových poplatků končí někde úplně jinde než v televizi a rozhlase. (27-03-2010)

České tiskové kanceláři se podařilo vyrobit zpravodajský zmetek, kterým neuvěřitelným způsobem poškodila druhého muže české ústavní hierarchie, předsedu Senátu Přemysla Sobotku (ODS). V úterý večer po zasedání grémia ODS, které jednalo o setrvání Mirka Topolánka ve funkci předsedy, rozšířila ČTK zprávu, ve které Přemyslu Sobotkovi vložila do úst nechutnou větu, kterou ovšem ve skutečnosti pronesl jeho potměšilý jmenovec, místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Zprávu ČTK pak přebrala prakticky všechna média. (24-03-2010)

Zatímco rovná daň není stejná daň, neboť rovné se platí procento z příjmu, nikoli stejná částka, koncesionářské poplatky coby „super-rovná“ daň jsou pro všechny – bohaté i chudé – úplně stejné. Chudí i bohatí platí stejnou částku: 135 korun za televizi, 45 korun za rozhlas, dohromady za měsíc 180 korun, tj. 2.160,- Kč za rok. (19-03-2010)

Přijde-li řeč na zrušení tzv. koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu, vždy přispěchají odpůrci tohoto řešení s tvrzením, že tím bude ohrožena nezávislost veřejnoprávní médií. Opravdu? (13-03-2010)

Ten průběh je v posledních dnech a týdnech pokaždé stejný. ČSSD hlasuje v Poslanecké sněmovně s KSČM, lidovci vypomáhají. Tři historické české politické strany opět vytvářejí jednotnou frontu proti pravici. Tu ruku v ruce prohlasují nějaký populistický zákon, tu odhlasují odborářskou lumpárnu, tu přehlasují veto senátu či prezidenta republiky. Společným jmenovatelem je vždy zaklínání se, že je to ve prospěch lidu této země. (10-03-2010)

Hokejovým fanouškům spadl kámen ze srdce. Zlatá medaile z hokejového turnaje na olympijských hrách 2014 v Soči je už teď prakticky jistá. Známý sportsmen tělem i duší Jiří Paroubek se už na Růžičku, Jágra, Eliáše a spol. nemohl dál dívat, pročež se rozhodl, že hokej vezme do svých rukou. (04-03-2010)

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach je jedním z nejvážnějších adeptů na prestižní ocenění hlupák roku. Z naší politické zahrádky jsme zvyklí na ledacos, takže zaujmout v této kategorii vyžaduje vpravdě olbřímí nasazení, leč bodrý Zdeněk – jak je vidět – nic neponechává náhodě. (02-03-2010)

Šéfodborář, senátor, bývalý komunista a dnešní sociální demokrat, člověk s hlubokým sociálním cítěním za peníze druhých, demagog par excellence Milan Štěch v čele odborů pomalu končí. Zůstává po něm tragické dědictví zpolitizovaných odborových svazů, zcela prorostlých s jednou – stejně demagogickou – politickou stranou, a revitalizovaná třídní nenávist. (26-02-2010)